|
|
Bosenská diaspora v Lublani
Hanušová, Tereza ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá studiem bosenské diaspory v Lublani. Práce si pokládá tři základní výzkumné otázky: Jak hodnotí členové bosenské diaspory svůj život národnostní menšiny ve Slovinsku, jak vnímají současné dění v Bosně a Hercegovině a zda uvažují o návratu zpět do země. K odpovědím na otázky práce využívá metodu kvalitativního výzkumu (konkrétně polostrukturovaných rozhovorů), který byl proveden mezi členy bosenské diaspory ve věku od 18 do 22 let. Respondenty byli nejenom zástupci druhé generace diaspory žijící v Lublani, ale také mladí migranti, kteří přišli do Slovinska sami, většinou za účelem studia na vysoké škole. V teoretické části se práce věnuje kontextu a vývoji v Bosně a Hercegovině v uplynulých 20 letech, emigraci ze země a teorii o bosenské diaspoře ve Slovinsku. V analytické části pak vyhodnocuje samotný výzkum. Podle výsledků výzkumu se velká část bosenských migrantů setkala během života v Lublani s předsudky vůči nim, ale obecně se shodují, že se situace ve slovinské společnosti neustále zlepšuje. Většina respondentů uvedla, že jim současné dění v Bosně a Hercegovině dělá starosti a panuje mezi nimi shoda, že pouze nastupující mladá generace může odstartovat pozitivní změny v zemi. Naopak za velký problém považují emigraci a značný odliv mladých a vzdělaných lidí ze země,...
|
|
|
Integrace a transnacionální praktiky bosenských imigrantek ve Švédsku
Navrátilová, Martina ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na imigrantky z Bosny a Hercegoviny, které od 90. let žijí trvale ve Švédsku. Cílem práce je zkoumat integraci bosenských imigrantek a vliv, který na ni mají transnacionální praktiky. Analýza tématu je založena na rozhovorech s osmi vybranými ženami. Jejich výpovědi jsou konfrontovány s odbornou literaturou a novinovými články na téma bosenské diaspory ve Švédsku a transnacionalismu. Výzkum se zaměřuje na tyto oblasti: začlenění do pracovního trhu, znalosti švédštiny, transnacionální praktiky, ženskou otázku a zhodnocení úspěšnosti integrace. Komparace rozhovorů s literaturou dokazuje kvalitní integraci bosenských žen do švédské společnosti. Toto přisuzují samotné ženy i odborná literatura jejich evropskému původu a podobnosti bosenské a švédské kultury a vzdělávacího systému. Zkoumané transnacionální praktiky nepředstavují pro integraci problém, ale u mladších žen často vytvářejí novou "bosensko-švédskou" identitu. Z rozhovorů vyplývá, že ženy-imigrantky jsou citlivé na svou dobrou pověst, kterou si velmi pečlivě budují v rámci svých spolků propagujících bosenskou kulturu. Významný vliv má na ženy i mateřství a výchova dětí, aby nezapomněly na své kulturní dědictví. Bosenské imigrantky taktéž naprosto odmítají jakékoli nacionalisticky laděné spory, v čemž se podle...
|
host ::
RSS.